Andělika lékařská

Farmakoterapeutické zařazení: ...

Latinský název: Archangelica officinalis

Čeleď: Miříkovité (Apiaceae)

Sbíraná část: herba (tj. nadzemní část rostliny - stonek, listy, květy), kořen

Droga: Angelicae herba, Angelicae radix

Původ a rozšíření: Původně ze střední až severní Evropy, vyskytuje se i v širokých oblastech západní a jihovýchodní Evropy. Výskyt spíše roztroušený až vzácný v blízkosti řek a potoků, kanálů, vlhkých luk a lesů, typicky roste v půdách bohatých na dusík. U nás výskyt vzácný až roztroušený.   

Botanická charakteristika: Mohutná bylina typického vzhledu rostlin z čeledi miříkovitých. Dvouletá až víceletá rostlina dorůstající do velikosti až 2 m. Oddenek je řepovitý s četnými hnědými kořeny. Lodyha je dutá, mírně rýhovaná či hladká, větvící se v horní polovině. Okrouhlé duté řapíky vyrůstají z dutých listových pochev. Listy jsou 2-3krát zpeřené, světle zelené, úkrojky naspodu lysé. Květenstvím jsou okolíky. Stopky okolíků jsou pouze nahoře chmýřité až třásnitě chlupaté. Květy jsou zelené. Plodem jsou dvounažky. Rostlina chutná i voní kořeněně.  

Obsahové látky: Celá rostlina je bohatá na obsah silic (kumulují se především v kořeni), kyselinu angelikovou a valerovou, angelicin, osthol, furanokumarin imperatorin, hořčiny, pryskyřice a vosky.   

Použití a účinky: Díky obsahu látek siličné povahy nachází využití jako Tonikum amarum, z kořene (Radix angelicae) lze připravit také nálev či tinkturu. Nadzemní část se sbírá v plném květu v období od května do října, kořeny v září a říjnu. V tradičním použití se jedná o celkově posilující a nervy posilující prostředek, dále pomáhá posilovat žaludek a napomáhá léčbě žaludečních chorob, při ztrátě chuti k jídlu, nadýmání, má i mírné emetické účinky.

Nežádoucí účinky: Díky obsahu fotosenzibilizujících furanokumarinů (imperatorin) se doporučuje při použití chránit kůži před působením slunečního záření (hrozí fotodermatitidy).