Antibiotika jsou jednou z nejčastěji předepisovaných skupin léků. Ač působí pouze proti bakteriím a prvokům[1], často jsou nesprávně předepisována i při virových onemocněních. To vede k tzv. antibiotické resistenci[2], kdy tradičně používaná antibiotika již ztratila účinek vůči některým kmenům.

Mechanismů účinku antibiotik je několik[3], cílem všech je však bakterii buď zabít, anebo oslabit natolik, že se s takto oslabenou bakterií vypořádá imunitní systém tělu vlastní. Takto nicméně dochází k likvidaci nejen škodlivých bakterií, které se do organismu dostaly zvenčí, ale i zdraví prospěšných kmenů, které jsou tělu vlastní a tvoří tzv. střevní mikrobiom.

Při delším užívání antibiotik, anebo při užívání vysokých dávek, či užívání silných antibiotik zpravidla vede k eradikaci tělu vlastních bakteriálních kmenů, které odpovídají za rozkládání zbytků stravy postupujících ze žaludku. Kromě této funkce napomáhá střevní mikrobiom vstřebávání vitamínů a minerálů a dokonce se na tvorbě některých vitamínů podílí. Porušení rovnováhy ve střevním mikrobiomu zpravidla vede k vícero komplikacím.[4] První z těchto je průjem, následovaný při úpornějším, či déle trvajícím průjmu možnou dehydratací a s ní spojenými poruchami z nedostatku minerálů, jako jsou křeče z úbytku hořčíku, anebo únava z úbytku železa.

Dalšími komplikacemi můžou být zácpa či poruchy trávení.

Dlouhodobé a neřešené porušení rovnováhy mikrobiomu může dále vést k vážnějším problémům, jako například kožní poruchy ve formě vyrážek a ekzémů, ba dokonce k psychickým poruchám, jako jsou úzkost a deprese.[5]

Primární prevencí je zachování střevního mikrobiomu během léčby antibiotiky a jeho následné obnovení po ukončení léčby. Komplikací užívání probiotik během léčby je samotné antibiotikum, které probiotické kmeny zabíjí. Proto je potřebné při doporučování různých přípravků s obsahem probiotik upozornit na nutnost užití těchto s odstupem nejméně 2 hodin od užití antibiotika.

Kmeny nejčastěji zastoupenými v doplňcích stravy jsou tyto probiotické kmeny: Bacillus coagulans, skupina kmenů Bifidobacterium, skupina kmenů Lactobacillus, Lactococcus lactis a Saccharomyces boulardii.

Prvně jmenovaný kmen, nově nazýván Heyndrickxia coagulans, je specifický tím, že ač je v prostředí žaludeční kyseliny téměř úplně eradikován, vytváří spory, které přežijí, a po své pasáži do tenkého střeva vytvářejí probiotický kmen de novo.[6]

Tabulka níže uvádí různé oblasti působení jednotlivých kmenů:

kmen

ulcerózní

IBS

vaginální

ústní

imunita

kožní

Helicob.

průjem

zácpa

zánět

Alzheimer

prevence

laktózová

hladina

kolitida

flóra

dutina

projevy

pylori

při RS

obezity

intolerance

cholesterolu

Bacillus coagulans

X

X

X

X

X

X

Bifodibacterium animalis/lactis

X

X

X

X

X

Bifidobacterium bifidum

X

X

X

X

Bifidobacterium breve

X

X

X

X

X

Bifidobacterium longum/longum

X

X

X

X

X

X

Bifidobacterium longum/infantis

X

X

X

X

X

Lactobacillus acidophilus

X

X

X

X

X

X

X

X

Lactobacillus casei

X

X

X

X

Lactobacillus gasseri

X

X

X

X

Lactobacillus helveticus

X

X

X

Lactobacillus paracasei

X

X

X

X

Lactobacillus plantarum

X

X

X

X

X

X

Lactobacillus reuteri

X

X

X

X

X

X

X

Lactobacillus rhamnosus

X

X

X

X

Lactobacillus salivarius

X

X

X

X

Lactococcus lactis

X

X

Saccharomyces boulardii

X

X

Antibiotické účinky plísní byly známy již ve starověkém Egyptě i Číně, kde byl používaný plesnivý chléb k léčbě povrchových kožních lézí? Toto použití poprvé zdokumentoval anglický botanik John Parkinson v 17. století.[7] První moderní antibiotikum – penicilin – objevil v r. 1928 skotský lékař a mikrobiolog sir Alexander Fleming. Dnes je k dispozici šest různých tříd antibiotik (cefalosporiny, chinolony, makrolidy, peniciliny, sulfonamidy a tetracykliny) zařazované zejména podle účelu jejich určení, a spotřeba antibiotik stále stoupá. V r. 2000 bylo v Česku spotřebováno o téměř 30 % antibiotik méně, než v r. 2015. Tento trend vede k antibiotické resistenci, a tedy k zužování možností léčby bakteriálních infekcí. Možnosti vývoje nových antibiotik nejsou nekonečné, pročež Světová zdravotnická organizace řadí problém rezistence mezi hlavní hrozby pro veřejné zdraví.

1. Antibiotics Simplified; Jones & Bartlett Publishers, 2011.

2. Singh G., et al.: Decoding antimicrobial resistance: unravelling molecular mechanisms and targeted strategies; Archives of Microbiology, 2024.

3. Nightingale, C.H. et al.: Antimicrobial Pharmacodynamics in Theory and Clinical Practice; Informa Health Care, 2002.

4. Rodgers B., et al.: PURLs: prescribing an antibiotic? Pair it with probiotics; The Journal of Family Practice, 2013.

5. Dolan E.W.: New study links disturbed energy metabolism in depressed individuals to disruption of the gut microbiome; PsyPost, 2023.

6. Timmerman H.M., et al.: Monostrain, multistrain and multispecies probiotics – A comparison of functionality and efficacy; Int. J. Food Microbiol., 2004.

7. Gould K.: Antibiotics: from prehistory to the present day; Journal of Antimicrobial Chemotherapy, 2016.