Bez černý

Název: Bez černý

Latinský název: Sambucus nigra L.

Čeleď: Bezovité (Sambucaceae)

Synonyma: Pukač, Chebzí, psí bez, kozinky, smradinky, hural, bzinky, smradinky

Zahraniční názvy: Elderberry (angličtina), Schwarzer Holunder (němčina), Baza čierna (slovenština), Sureau noir (francoužština)

Droga: především květ (flos sambuci), dále plod ( fructus sambuci), vyjímečně kůra (cortex sambuci) a list (folium sambuci)

Sběr květů se provádí nejčastěji od května do června. Plody se sbírají v září. List na jaře či v časném létě. Kůru lze sbírat prakticky celý rok.

Původ: Bez černý je znám pro své léčivé vlastnosti již po staletí. Používali ho již staří Řekové a Egypťané, kteří jej považovali za ochranu před zlem a zlými duchy. U nás je brán za původní druh.

Botanika: Keř či malý strom, bohatě větvený, který může dorůst až několikametrové výšky. Kůra je šedobílá s bílou porézní dření, v mládí je lisá, později nepravidelně rozbrázděná. Kořenový systém je plochý. Listy vstřícné, řapíkaté, lichozpeřené s dvěma až třemi jařmy, Listy jsou téměř přisedlé, na bázi celokrajné, poté nestejně pilovité. Květenství je plochý vrcholík. Kalich pravidelný, pěticípí, trubkovitý,Plod je lesklá černofialová peckovice až 6mm velká se třemi semínky.

Pěstování: Bez černý je hojně rozšířen, najdeme ho na pustých místech, na okraji lesíků, křovin, neošetřovaných plotů, remízků a luk. Komerčně není pěstován, díky svému hojnému rozšíření ve volné přírodě. Rozšířený je od Severní Afriky, Asii,  Kavkaz až po Evropu. Setkáme se s ním v Severní Americe, nebo Argentině.

Obsahové látky:

Květ: obsahuje flavonoidy: zejména kamferol, kvercetin, rutin. Triterpeny, aminy, sacharidy silice, třísloviny, slizy, pektin.

Plody: organické kyseliny, antokyany, třísloviny, vitamíny

Listy: flavonoidy, steroly, triterpeny, alkany, cholin, kyanogenní glykosidy, sambunigrin, prunasin

Kůra: kys. asparagová, glutamin, valin, lucin, lektin, triterpeny, steroly

Účinky:

Květ: je skvělou potopudnou a močopudnou drogou. Má přiznivý vliv na pružnost cévní stěny. Má antivirotické a antibakteriální působění, proto se hojně využívá při léčbě nachlazení a viróz. Podporuje vykašlávání. Stimuluje tvorbu mateřského mléka. Má mírný projímavý účinek. Používá se nejčastěji formou nálevu.

Zevně se používá k léčbě kontaktních ekzémů, ve formě obkladů při křečových žilách, zánětů očí a víček. Regeneruje pokožku po popáleninách, opařeninách a omrzlinách.

Plod: má analgetický efekt při různých neuralgiích např. trojklaného nervu, sedacího nervu, vyhřeznutí meziobratlové ploténky, bolesti páteře. Má protizánětlivé působení při bolestech kloubů a při revmatoidní artritidě Plody jsou lepší před užitím tepelně upravit, jinak mohou působit projímavě. Plod se užívá formou odvaru, štávy.

List: se používá ve formě suchého zábalu při revmatických bolestech, při dně. Lze přiložit na cysty v prsou. Při pohmožděninách, hematomech, díky obsahu flavonoidů. Vnitřně se využívá při čištění krve, hojí akné, hemoroidy, snižuje otoky dolních končetin. Zmírňuje nepříjemný tělesný pach.

Kůra: zevně při léčbě popálenin a odřenin ve formě zábalů a obkladů. Vnitřně má močopudné a projímávé účinky. Působí jako emetikum. Nejčastější formou je odvar.

Kontraindikace: květ nemá žádné nežádoucí účinky, s vyjímkou osobní senzitivity. Tepelně neupravené plody mohou způsobit nauzeu, průjem a dyspepsii.

POZOR: Bez černý se může zaměnit za prudce jedovatý Bez chedbí. Jak rozlišit Bez černý od Bezu chedbí? Bez chedbí je jednoletá rostlina dorůstající výšky  1,5-2m. Má 5 tyčinek v květu, které jsou stojaté. Na rozdíl od Bezu černého kde tyčinky v květu poléhají.