Dobromysl obecná

Název: Dobromysl obecná

Latinský název: Origanum vulgare L.

Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)

Synonymum: Origanum heracleoticum L., Origanum hirtum Lk., Origanum smyrnaceus S.S.

Česká jména: Dobrotnice, Červená lebeda, Dobrá mysl, Divoká marjánka, Oreganum, Pamajorán

Zahraniční názvy: Marjoram (angličtina), Wilder Dost (němčina), Pamajorán obyčajný (slovenština), Origan (francouzština)

Droga: Kvetoucí nať (Herba origani vulgaris) Sbírají se kvetoucí vrcholky s olistěnou lodyhou. Sběr se provádí seříznutím. Sbíráme ideálně před polednem, kdy má droga nejvyšší obsah silic. Sklizeň probíhá v průběhu celého léta. Sušíme ve svazcích ve stínu, nebo uměle do 35°C. Uschováváme v dobře uzavřených tmavých nádobách.

Původ: Původním domovem dobromyslu obecného je oblast kolem Středozemního moře. Písemné zmínky o pěstování dobromyslu a jeho využítí v kuchyni se datují již ve Starověké Antice. Egypťané pěstovali dobromysl pro jeho analgetické a spasmolytické účinky. Ve středověku se dobromysl sbíral na svátek Sv,Jana, kdy měla dobromysl údajně nejvyšší  moc proti zlé moci.

Výskyt: Dnes dobromysl roste téměř v celé Evropě, Severní Africe, Kavkazu, Blízkém Východě, Asii. Zavlečena byla do Severní Ameriky, kde vzplaněla.

V České republice roste volně nejčastěji v nížinách až do oblasti podhůří. Má ráda slunná stanoviště hlavně na stráních, lukách, mezích, pasekách, skaliskách. Dobromysl potřebuji dobře propustnou půdu, spíše chudší na živiny. Má ráda půdu bohatou na vápník. Špatně snáší kyselé prostředí.

Botanika: Vytrvalá rostlina dorůstající výšky až 60cm. Lodyha jemně chlupatá načervenalá, čtyřhranná. Má dřevnatý výběžkatý oddenek. Listy jsou  vstřícné, krátce řapíkaté vejčité až oválné. Okraj je celokrajný až nezřetelně vroubkovaný. Spodní listy jsou větší a k vrcholku se zmenšují. Květy se shlukují do hlávek a jsou zakončeny vidlanovitými laty. Květ je pyskatý, drobný, barva světle růžová, starorůžová až fialová. Kalich je pětizubý s dvoupyskou krátkou korunou. Plodem je tvrdka.

Obsahové látky: Hlavní obsahovou látkou jsou silice až 0,4%. Hlavní silicí je Thymol až 50%. Dále obsahuje geraniol, tymolen, karvakrol a další terpeny. Hořčiny, třísloviny, tanin, těkavé oleje a gumopryskyřice.

Vnitřní užití: Největší využití dobromyslu jsou jeho spasmolytické účinky v oblasti trávení, dýchání, kombinuje se s magnesiovou terapií, při epilepsii. Důležité jsou jeho antiseptické účinky při onemocnění dýchacích cest, silném zahlenění a dráždivém suchém kašli. Zlepšuje cévní zásobení srdečního svalu, lze drogu použít jako doplňkovou terapii u anginy pectoris a ICHS. Používá se jako stomachikum a choleretikum, při žaludečním nechutenství a nevolnosti. Zmírňuje křečovité břišní bolesti a střevní záněty. Příznivě ovlivňuje enzymatickou činnost pankreatu. Při dlouhodobém užívání působí jako antidepresivum a zlepšuje problémy s nespavostí, při bolestech hlavy, migrénách a bolestech zubů. Díky svému antioxidačnímu účinku se používá u revmatismu a revmatoidní artritidě, osteoartróze. Při nepravidelné a bolestivé menstruaci.

Vnější užití: dobromysl se používá formou kloktadla či výplachu dutiny ústní při stomatitidě a bolestech zubů, doplňkově při tonzilitidách. Na revmatické bolesti je vhodná mast, nebo obklad z dobromyslu.

Kontraindikace: Droga je dobře tolerována a nemá žádné kontraindikace. Opatrně v případech dlouhodobého užívání vysokých dávek, kdy se může vyskytovat hemoglobin v moči kvůli toxickému působení thymolu.