Věděli jste, že u osob, které dlouhodobě užívají léky ke snížení žaludeční kyseliny, jako jsou inhibitory protonové pumpy, může dojít ke sníženému vstřebávání některých vitamínů a minerálů, včetně vitamínu B12, vitamínu C, hořčíku, vápníku, zinku a železa?
Gastroezofageální reflux (GERD) je zpětný tok žaludečních šťáv ze žaludku do jícnu, kde dochází k dráždění sliznice jícnu. Tento zpětný tok se objevuje i u zdravých lidí, nepravidelně a zejména po nějaké dietní chybě (např. větší porce mastného jídla). Je-li však víceméně pravidelný, jde už o nemoc. Ta má charakteristické projevy, jako jsou pálení žáhy, bolest na hrudníku, kašel, anebo problémy s polykáním, či až poškození zubů. V Evropě je GERD postiženo přibližně 20 % populace.[1]
Faktory, které přispívají ke vzniku GERD jsou:[2]
- hiátová hernie, která zvyšuje pravděpodobnost GERD z důvodu mechanických a motilitních faktorů;
- obezita – zvyšuje možnost vzniku GERD o 13 %;
- spánková apnoe;
- žlučové kameny, které zpomalují průnik žluči do dvanáctníku, což snižuje možnost neutralizace žaludeční kyseliny.
V r. 1999 ukázal přehled předchozích odborných studií, že přibližně 40 % pacientů s GERD mělo též infekci Helicobacter pylori.[3] Následně však rozdíl mezi GERD pacienty s anebo bez infekce H. pylori nebyl prokázán.
Inhibitory protonové pumpy, jako např. omeprazol, jsou při GERD nejúčinnější, a měly by se užívat půl hodiny až hodinu před jídlem. Měly by se užívat pouze v období nástupu potíží a v co nejnižší účinné dávce.
Dále jsou to blokátory H2 receptorů, jako např. ranitidin, které přinášejí přibližně 40 %-ní zlepšení stavu.
Antacida samotná přinášejí pouze 10 %-ní úlevu, v kombinaci s kyselinou alginovou je úleva až 60 %.
Sukralfát je podobně účinný jako blokátory H2 receptorů, potřeba užívat ho několikrát denně však jeho výhody eliminuje.[4]
GERD může způsobit:
- refluxní zánět epitelu jícnu, který může vést ke vzniku vředů na spojení jícnu se žaludkem;
- zúžení jícnu, což je trvalé zmenšení průsvitu jícnu způsobené zánětem, který vyvolal reflux;
- Barrettův jícen – změnu šupinatých vícevrstvových epiteliálních buněk konečné části jícnu na jednovrstvové cylindrické buňky podobné buňkám střevního epitelu;
- adenokarcinom jícnu.
Tyto projevy můžou být různě kombinované. GERD též může způsobit poškození hrtanu a komplikace související s vdechnutím kyselin, které můžou vést až k aspirační pneumonii.[5]
U kojenců a dětí se GERD těžko diagnostikuje, protože nejsou schopny popsat své problémy. Proto je potřebné je pozorně sledovat a pozorovat příznaky. Tyto se mohou od příznaků u dospělých hodně lišit – opakované zvracení, kašel, neutišitelný pláč, zápach z úst, odmítání potravy, nedostatečný přírůstek váhy a časté říhání. GERD má až 35 % novorozenců, u 90 % z nich však s dovršením prvního roku věku spontánně vymizí.[6]
Reflux kyselin až do ústní dutiny může způsobit poškození zubní skloviny.
Kromě výše uvedených léků je vhodné přijmout i režimová opatření.
Předně jde o úpravu životního stylu ve smyslu přestat kouřit, změnit způsob stravování a složení stravy a zvýšit fyzickou aktivitu ne pouze pro snížení tělesné hmotnosti.
Změna způsobu stravování znamená v první řadě zmenšení porcí jídla, aby žaludek nebyl přeplněný, neboť toto vede k tlaku na spojení jícen–žaludek. Při vyšší potřebě příjmu energie ze stravy je potom možné zvýšit počet jídel denně.
Změna složení stravy znamená omezit tučné složky stravy, vysoce zpracované potraviny, jednoduché cukry a kořenění. Zvýšit příjem zeleniny a ovoce a celozrnných potravin.
Zvýšení fyzické aktivity je důležité nejen pro snížení tělesné hmotnosti a eliminaci obezity, ale též pro posílení svalstva celého těla, ovšem zejména v břišní oblasti.
Zde se jedná zejména o inhibitory protonové pumpy, jako např. omeprazol, které:
- zvyšují koncentraci heparinových inhibitorů agregace krevních destiček (např. warfarin), benzodiazepinů, antidepresiv ze skupiny SSRI (např. escitalopram), opioidů (oxykodon, oxymorfon, tramadol) a methotrexátu;
- zvyšují vstřebávání antibiotik, jako je např. erythromycin;
- snižují účinek neheparinových inhibitorů agregace krevních destiček (např. klopidogrel).
Inhibitory protonové pumpy též snižují vstřebávání vitamínu B12, vitamínu C, hořčíku, vápníku, zinku a železa.
Třezalka tečkovaná a jinan dvoulaločný (ginkgo) výrazně snižují plazmatické koncentrace inhibitorů protonové pumpy.
Tyto účinky je potřebné mít na zřeteli, jde-li o doplňování vitamínů a minerálů, resp. při užívání produktů rostlinného původu.
1. Hershcovici T., Fass R.: Pharmacological management of GERD: where does it stand now?; Trends in Pharmacological Sciences, 2011.
2. Sontag S.J.: Defining GERD; Yale J Biol Med, 1999.
3. O'Connor H.J.: Helicobacter pylori and gastro-oesophageal reflux disease-clinical implications and management; Aliment Pharmacol Ther, 1999.
4. Tran T., et al.: Meta-analysis: the efficacy of over-the-counter gastro-oesophageal reflux disease drugs; Aliment Pharmacol Ther, 2007.
5. Lechien J.R., et al.: Gastroesophageal reflux in laryngopharyngeal reflux patients: Clinical features and therapeutic response; Laryngoscope, 2019.
6. Maqbool A., Liacouras C.A.: Normal Digestive Tract Phenomena; Nelson Textbook of Pediatrics, 2020.