Heřmánek pravý

Název: Heřmánek pravý

Latinský název: Matricaria chamomilla (L.)

Čeleď: Hvězdicovité (Asteraceae)

Synonyma: Matricaria recutita, Chamomilla recutita, Chrysanthemum chamomille

Česká jména: Kamilka, marunka, rumánek, harmaníček

Zahraniční názvy: Scented Mayweed (angličtina), Echte Kamille (němčina), Rumanček pravý (slovenština), Petite camomille (francouzsky), 

Droga: květní úbor (Chamomillae flos)

Doba sběru probíhá od června do srpna. Sbírá se květní úbor krátce po rozvití nejlépe  třetí den, se stopkou ne delší než 2 cm. Ideální doba sběru je kolem desáté hodiny dopoledne.

Sušení provádíme na suchém stinném místě při teplotě do 40°C a uskladníme v suchých dobře uzavíratelných nádobách.

Původ: Heřmánek pravý byl znám již ve starověku. Ve středověku se hojně používal v tradičním léčitelství. Používali ho již staří Skandinávci, kteří ho vnímali jako symbol slunce. Je zmiňovám v Matthioliho herbáři jako účinná bylina proti ženským nečistotám a všem zimnicím. Dnes se s heřmánekm pravým můžeme setkat od jižní a jihovýchodní Evropy až po jihozápadní Asii, Ameriku a Austrálii.

Botanika: jednoletá bylina, lodyha je bohatě větvená, vzpřímená až 50 cm vysoká. Kořen je tenký vřetenovitý. Listy jsou střídavé, dvoj až trojnásobně peřenodílné, celokrajné s plochými čárkovitými úkrojky. Květy jsou v úborech uspořádaných do laty. Květní úbory mají střechovitý zákrov. Obvodové květní jazýčky jsou bílé, později se sklánějí k lodyze. Žlutý terč je složen z trubkovitých květů. Květní lůžko je duté a kuželovitě vyklenuté což odlišuje heřmánek od příbuzných druhů Rmenu římského, rolního či heřmánkovce nevonného.

Pěstování: Heřmánek je hojně rozšířený polní plevel, rostoucí na kraji cest, rumištích a úhorech. Má rád slunné stanoviště a písčité, hlinité či jílovité půdy.

Obsahové látky: jedny z nejdůležitějších obsahových látek v heřmánku pravém jsou silice. Charakteristické modré zbarvení dodávají azuleny a proazuleny. Dále bisabolol, farnesen, matricin, guajazulen, geraniol. Obsahuje kumaríny, flavonoidy jako apigenin, aviin, luteolin, kvercetin, rutin. Aminokyseliny, hořčiny, polysacharidy, tannin, cholin, sliz, triterpenové sloučeniny, flavonové glykosidy, vitamíny. Heřmánek pravý je jednou z nejlépe probádaných bylin,

Vnitřní použití: heřmánek má spasmolytické, protizánětlivé, antimikrobiální, mírně sedativní působení, antiulcerózní a potopudné účinky. Působí jako karminativum.

Velmi důležitý je jeho efekt na zažívací oblast, kde hojí žaludeční a dvanáctníkové vředy. Má mírný protiprůjmový efekt. Zklidňuje nadýmání a nauzeu. Používá se při široké škále dyspeptických potížích.

Lze použít při bronchiálním astmatu a nachlazení. Působí antimikrobiálně například proti stafylokokům, streptokokům, Escherichia coli, Bacillus subtillis či Candida albicans.

Používá se při poruchách spánku a nervovém vyčerpání.

V gynekologii se používá na dysmenorrheu, děložní spasmy, urogenitální infekce.

Má mírné antialergické působení díky snižování koncentrace serotoninu a bradykininu. Ovšem sám je mírně alergotropní a některé osoby jsou na něj citlivé.

Velmi časté je jeho použití v pediatrii při kolikách, konjuktivitidách, průjmech, prořezávání zubů.

Zevní použití: používá se ve formě obkladu, inhalace, výplachu, sedací koupele na popáleniny, omrzliny, špatně se hojící rány, hemeroidy, vaginální výtoky, konjuktivitidy, záněty dásní.

Použití v kosmetickém průmyslu: Heřmánek má blahodárný vliv na kvalitu vlasů, jejich lesk, při dlouhodobém používání formou oplachu zesvětluje odstín vlasů. Zklidňuje podrážděnou a alergickou pokožku. Časté je jeho využití v dětské kosmetice a ve formě hydrolátu na osvěžení a zklidnění pleti.

Kontraindikace: dlouhodobé užívání může vysušovat sliznice a následně je porušovat. U predisponovaných jedinců se může objevit alergická reakce. Jinak je úžívání heřmánku dobře tolerováno.