V r. 1618 zkoušel farmář v Epsomu v Anglii napojit krávy z tamního pramene. Dobytčata odmítla vodu pít pro její hořkou chuť. Farmář si však všiml, že voda pomáhá hojit oděrky a vyrážky. Látka ve vodě rozpuštěná dostala název epsomská sůl a později byla identifikována jako hydrát síranu hořečnatého. Kovový hořčík izoloval v r. 1808 Sir Humphry Davy v Anglii.
Hořčík je pro život esenciální prvek. Je přítomný v každém organismu v každém typu buňky. Hořčík zvyšuje naši odolnost vůči stresu a je doslova nepostradatelný minerál – pomáhá v metabolismu tuků, sacharidů a bílkovin, je nezbytný pro tvorbu energie v buňkách. Například adenosin trifosfát (ATP), hlavní zdroj energie v buňkách, se musí navázat na hořčík, aby byl biologicky aktivní. [1] Hořčík hraje roli v stabilitě všech polyfosfátů v buňce, včetně těch, které se podílí na syntéze DNA a RNA. Pro svoje katalytické působení potřebuje hořčík více než 300 enzymů.
Hořčík se vstřebává v tenkém střevě, proto onemocnění / poruchy trávicího traktu (Crohnova choroba, celiakie, chirurgické zákroky v trávicím traktu či průjmy nebo zvracení) mohou oslabit jeho vstřebávání.
Nedostatek hořčíku způsobuje svalové křeče, brnění, mravenčení rukou a spojuje se se srdečně-cévními onemocněními, cukrovkou, vysokým krevním tlakem, úzkostnými poruchami, migrénou, osteoporózou a ischemickou mozkovou příhodou. Nedostatek také způsobuje bolesti hlavy, závratě, zmatenost, slabou koncentraci, nervozitu a migrénu. Akutní nedostatek je zřídkavý, spíše je to nežádoucí účinek dlouhodobého příjmu alkoholu, či diuretik, anebo při dlouhodobé parenterální výživě. [2]
Nejčastějším příznakem nadbytku hořčíku v těle je průjem. [3] Přípravky na bázi chelátů aminokyselin (glycinát, lysinát atd.) jsou trávící soustavou snášeny lépe. Jelikož ledviny dospělého člověka nadbytečný hořčík z těla účinně odstraňují, otrava zdravého člověka není pravděpodobná. Dětem, které mají menší schopnost vylučování hořčíku možno podávat doplňky pouze pod lékařským dohledem.
Zdroje hořčíku (mg/100g):
tykvová semena loupaná – 550;
chia semínka – 370;
para ořechy – 370;
mandle – 270;
kešu ořechy – 265;
ovesné otruby – 230;
hořká čokoláda – 228;
pšeničná mouka plnozrnná – 131. [4]
1. Romani A.M.P.: Chapter 3. Magnesium in Health and Disease; Metal Ions in Life Sciences, 2013.
2. Ayuk J., Gittoes N.J.: Contemporary view of the clinical relevance of magnesium homeostasis; Annals of Clinical Biochemistry, 2014.
3. Magnesium; University of Maryland Medical Center, 2013.
4. SELF Nutrition Data - Food Facts, Information & Calorie Calculator; nutritiondata.self.com.
Breviář vzniká za spolupráce ČKFA se společností:
