Jitrocel kopinatý

Název: Jitrocel kopinatý

Latinský název: Plantago lanceolata L.

Čeleď: Jitrocelovité (Plantaginaceae)

České názvy: babí list, psí jazýček, cendelín, hojínek, ranocel, beraní jazyk, myší ocas.

Zahraniční názvy: Ribwort (angličtina), Spitzwegerich (němčina), Skorocel kopijovitý (slovenština), Plantain lancéolé (francouzština)

Původ: První dochované zmínky o jitrocelu kopinatém pocházejí ze Sýrie, kde se jitrocel používal na hojení poraněné kůže, při oděrkách a nehojících se ranách. Ve starověkém Řecku a Římě se používal při léčbě oparů, dýchacích potíží a na čištění krve po pokousání vzteklým psem. V Evropě se jitrocel používal v lidovém léčitelství a mnohokrát jej zmiňuje známá abatyše a bylinářka Hildegard von Bingen, která používala semena jitrocele společně s otrubami, kvasnicemi a řebříčkem na podporu trávení. Farář a bylinář Kunzle používal jitrocel kopinatý k hojení řezných a špatně se hojících ran. Semena se využívaly v ajurvédské a čínské medicíně při hemoroidech, zažívacích potížích, čištění střev a zácpě.

Výskyt: Jitrocel kopinatý je hojně rozšířen v Eurasii. Díky kolonizaci se s ním můžeme setkat v Severní Americe, Islandu, Novém Zélandu, Austrálii, Africe. Má rád hlinito písčitou půdu. Spíše vlhkou s mírně zásaditým pH. Roste na loukách, pastvinách, mezích, travnatých příkopech. Často bývá plevelem na polích.

Droga: list (Folium plantaginis), semeno (Semen plantaginis).

List sbíráme od května do srpna, ideálně kolem druhé hodiny odpolední. List je velmi náchylný k černání a zapaření, pokud není kvalitně usušen. Proto sbíráme a sušíme nepoškozené listy. Sušíme v nízké vrstvě maximálně do výšky 5cm ve stínu, lze sušit i na slunci. Při umělém sušení nesmíme překročit teplotu 40°C. Uchováváme v tmavých dobře uzavíratelných nádobách chránících drogu před navlhnutím a znehodnocením.

Popis: vytrvalá bylina. Oddenek je krátký s bohatými postranními kořeny. Listy jsou v přízemní růžici ze které vyrůstá několik stvolů.  List je kopinatý žlábkovitě tří až sedmižebrý, Okraj listu celokrajný typicky kopinatého tvaru. Stvol je pětihranný rýhovaný. Na konci stvolu je kulovitý klas s bílými až nahnědlými drobnými oboupohlavnými květy, Plod je vejčitá tobolka.

Obsahové látky: Droga obsahuje glykosid aukubin, flavonoidy, sliz, třísloviny, enzymy, kyselinu křemičitou, saponiny, pektiny, vitamín C, xantofyl, vláknina, fytoncidy, zinek, soli vápníku a draslíku.

Použití: Jitrocel kopinatý se využívá při chronických katarech průdušek. Tlumí kašel. Používá se jak expectorans a mucilaginosum. Má antiflogistické účinky. Díky obsahu slizů se využívá při stomatitidách a faryngitidách. Šťáva z jitrocele kopinatého se používá při vředové chorobě žaludku a dvanácterníku, dyspepsii, při zpomaleném trávení. Má antibiotické působení, kterého se využívá při Crohnově nemoci a při vředové chorobě tlustého střeva. Semena se využívají při funkční zácpě, upravuje peristaltiku střev. Semeno se též využívá při zvýšené hladině krevního cukru, Mírně stimuluje krvetvorbu. Používá se při čištění krve.

Zevní použití: urychluje hojení ran různého původu. Často u špatně se hojících mokvavých poranění, oparů, popálenin. Používá se formou obkladu z jemně pomačkaných listů přiložených na ránu.

Kontraindikace: Jitrocel kopinatý nemá nežádoucí účinky ani kontrainterakční účinky s dalšími léky. Je to bezpečná droga, kterou lze podat těhotným i kojícím ženám. Jitrocel se může užívat dlouhodobě samostatně ta