Máta peprná

Název: Máta peprná

Latinksý název: Mentha piperita L.

Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)

Synonyma: Mentha aquatica X Mentha spicata

Česká jména: Fefrminc, balšám, peprmint, nátkové koření, náma, větrová bylina

Zahraniční názvy: Peppermint (angličtina), Pfefferminze (němčina), Mäta pieporná (slovenština), Menthe poivrée (francouzština)

Droga: list (Folium menthae piperitae), nebo kvetoucí nať (Herba menthae piperitae)

Ideální doba sběru je v květnu a červnu, lze i v srpnu, kolem desáté hodiny dopoledne.

Původ: Máta patří mezi nejstarší byliny využívané v kuchyni a medicíně. První zmínky jsou doloženy již ze starověkého Egypta. Dokonce byla tak ceněná, že se využívala jako platidlo.   Do Evropy se dostává v 18.století, kde ji pěstují mniši a používají ji k čištění zubů či odhánění hlodavců, pro svůj vysoký obsah silic. Hojně se začala používat při vaření a rozvíjí se její  využití v medicíně. Poté se poměrně hojně rozšířila a začala se běžně  pěstovat na farmách. Máta peprná vznikla zkřížením máty vodní a máty klasnaté.

Botanika: Vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem. Lodyha je vysoká dorůstající výšky až jednoho metru, Je čtyřhranná lysá, někdy mírně ochlupacená. Listy řapíkaté, kopinaté, zubovité. Lodyha se nahoře větví. Lichopřesleny květů jsou uspořádány ve vrcholném podlouhlém poměrně hustém lichoklasu. Květ je růžový až lehce nafialovělý. Plod je vejčitá tvrdka.

Pěstování: Máta peprná je většinou pěstována, volně vzplaňuje vyjímečně a to v místech, kde byla dříve vysazena. Máta má ráda slunná stanoviště, s dostatkem vlhkosti. Daří se jí v humózních a nevápnitých půdách. Je rozšířena v celém mírném pásmu celého světa. Máta peprná je nejvíce pěstována v USA v oblasti velkých jezer. Z této oblasti se vyváží přes 50%  veškeré roční prodkukce máty peprné. Esenciální olej z máty peprné je ovšem nejcenější z Anglie.

Obsahové látky: hlavní obsahovou látkou je mentolová silice. Ze silic je důležité zmínit obsah mentonu, sabinenu , piperitonu, mentofuranu. Dále třísloviny, flavonové glykosidy a hořčiny.

Vnitřní použití: máta peprná díky obsahu silic se využívá jako antiseptikum. Díky obsahu  mentolu, který vyvolává pocit chladu, se máta využívá na zmírnění nepříjemných pocitů, či svědění. Zmírňuje křeče v GITu, zvyšuje vylučování trávicích šťáv, tím zlepšuje zažívání, tlumí nadýmání, zklidňuje podrážděný žlučník. Má adstringentní působení. Mírně snižuje vyšší krevní tlak. Má mírný stimulační efekt na nervovou soustavu.

Zevní použití: Používá se ke koupelím na uklidnění, časté je její využití v aromaterapii, kde zlepšuje formou inhalací katar horních a dolních cest dýchacích. Ve formě mastí má zklidňující efekt při kožních vyrážkách, kde mírní svědění. Formou koupelí ulevuje od revmatických bolestí. Jako kloktadlo je vhodná na osvěžení dechu. Odpuzuje hmyz.

Kontraindikace: Máta peprná není určena k dlouhodobému užívání, obzvláště pokud se pije samostatně. Má mírně anestetické působení a při delším užívání snižuje citlivost organismu k jemnému působení bylin. Pozor při přecitlivělosti na mentol. U malých dětí je větší citlivost na mentol. Proto je lepší se mátě u dětí vyhýbat.