Měsíček lékařský
Název: Měsíček lékařský
Latinský název: Calendula officinalis L.
Čeleď: Hvězdicovité (Asteraceae)
Synonyma: Caltha officinalis (L,) Moench, Calendula prolifera Hort. ex Steud., Calendula hydruntina (Fiori) Lanza, Calendula eriocarpa DC.
Česká jména: sluneční nevěsta, květ umrlčí, nechtík lékařský, sluníčko, pazourky, nepravý šafrán, pampalík, krusíček, bradavičné koření, kalendule
Zahraniční názvy: Pot mangold (angličtina)
Garten-Ringelblume (němčina)
Nechtík lekársky (slovenština)
Souci officinal (francoužština)
Droga: obvodové okvětní jazýčky-Flos calendule sine calice), nebo celý květ se zákrovem-Flos calendule cum calice)
Sběr se provádí od poloviny června do konce srpna. Ideálně krátce před polednem.
Sušení provádíme na stinném místě. Droga lehce přijímá vlhkost. Proto by měla být skladována v hermeticky uzavřených nádobách.
Původ: měsíček lékařský byl znám již ve starověkém Egyptě. V Řecku a Persii se používali jeho okvětní jazýčky jako náhrada vzácného šafránu. Velké oblibě se těšil ve středověku, kdy se začal hojně pěstovat v zahradách. Dnes zdomácněl v jižní, východní i střední Evropě a na Kanárských ostrovech.
Botanika: Jednoletá bylina s vřetenovitým kořenem, může dorůstat až 50cm výšky. Lodyha je hranatá, přímá větevnatá. Listy přisedlé s celokrajnou čepelí. Na dotek lehce lepkavá. Složnokvěté květenství se skládá z kalichu, vnitřně z rourkovitých květů a obvodových jazýčkových květů, které jsou uspořádány do dvou až tří kruhů. Barva květů od bílé, žluté až po temně oranžovou. Pro farmaceutické účely se sbírájí především temně oranžové květy. Plod je srpovitě zkroucená nažka na hřbetu osténkatá připomínající dráp odtud lidový název pazourek. Rostlina jen ojediněle vzplaňuje.
Pěstování: měsíček má rád slunné, teplé stanoviště, které je bohaté na spodní vláhu a půda je dobře propustná. Nesnáší přemokřenou a špatně propustnou půdu. Výsev provádíme přímo do půdy v období března až května, kdy již nehrozí pokles teplot pod 5°C. Doba klíčení bývá do 14 dnů. Měsíček se velmi dobře sám vysemeňuje.
Obsahové látky: Karotenoidy, flavonoidy-kvercetin, isorhamnetin, rutin, flavonové glykosidy, triterpenové saponiny, seskviterpen calendin, sliz, silice, pryskyřice, steroly, kyselina salicylová, vitamin C, hořčina calenden, polysacharidy a jiné
Účinky a použití vnitřně: Měsíček lékařský má široké spektrum užití. Vnitřně se používá při onemocnění jater, žlučníku-podporuje tvorbu žluče. Uvolňuje spasmus v oblasti GIT, má antikolické působení. Používá se při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku. Hojí záněty střevní sliznice při Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě. Vykazuje kancerostatický efekt hlavně v oblasti trávicího ústrojí a ženských orgánů.
Časté je jeho použití při gynekologických zánětech, kde se používá formou výplachu.
Zlepšuje odolnost nervové soustavy. Má mírné sedativní účinky a snižuje reflektorní dráždivost a tím zvyšuje citlivost na slabší podněty.
Zlepšuje srdeční práci, mírně snižuje krevní tlak.
Droga se uplatňuje v léčbě astmatu a kašle.
Vnější použití: má antibiotické a antiflogistické vlastnosti, používá se při zánětu uší a očí formou obkladu, či proplachu. Lze použít na hojení zánětu dutiny ústní formou kloktadla.
Působí blahodárně na špatně se hojící infikované rány. bércové vředy. Oplach urychluje granulaci a epitelizaci tkáně. Olej či mast z měsíčku se používá na spáleniny nižšího stupně.
Obklad připravený z čerstvě natrhaných a jemně pomačkaných květů, který se přikládá přes noc hojí křečové žíly.
Hojí panaricia - zánět měkkých částí kolem nehtového lůžka.
Měsíček lékařský se hojně používá v kosmetickém průmyslu pro své zklidňující a hojivé účinky na podrážděnou alergickou a psoriatickou pokožku, zejména u malých dětí a starých osob díky svému mírnému působení.
Kontraindikace: Droga je mírně působící. Lze užívat samostaně i ve směsích a nemá žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace. Jen je třeba se měsíčku vyhnout u osob, kteří jsou přecitlivělí na čeleď hvězdicovitých (Asteraceae).
