Přeslička rolní

Název: Přeslička rolní

Latinský název: Equisetum arvense L.

Čeleď: přesličkovité (Equisetaceae)

Synonyma: Equisetum arvense var. Alpestre, Equisetum arvense var. Boreale, Equisetum calderi

Česká jména: Plivačka, Přanda, Duvok, Chvost, Třaslena, Stolička, Bezlist

Zahraniční názvy: Horstail (angličtina), Zinnkraut Ackel-Schachtelhalm (němčina), Praslička rolní (slovenština), Prêle des champs (francouzština), 

Droga: účelem sběru je nať (Herba equiseti). Nať se sbírá od června do října. Sbírá se nať zelená tzv. jalové lodyhy, které jsou stromečkovitě větvené. Nesbírá se černá část oddenku. Sušení buď ve stínu (přeslička má tendence nerovnověrně proschnout a mít sklony k plesnivění), nebo uměle do 42°C. Dobře uskladnit, ideálně do skleněných nádob se zábrusem.

Původ: Účinky přesličky rolní jsou známé již od Starověkého Říma, kdy lékař Galén doporučoval používat přesličku na zástavu krvácení z nosu a na pohmožděné šlachy, vazy a klouby. V Číně využívali účinků přesličky při úplavici, bolesti kloubů, hojení ran a hemoroidech. V 17. století anglický léčitel Nicholas Culpeper nazýval přesličku: ,,Mocným lékem k zástavě krvácení a hojení nežitů“. Švýcarský farář Kunzle doporučoval pít jeden šálek přesličky denně proti revmatismu, dně a nervovým bolestem. Léčitel Kneipp neopomněl vyzdvihnout její močopudné a diuretické vlastnosti říkal: ,,Nenahraditelná bylina pří ledvinovém písku, krvácení a chorobách ledvin a močového měchýře“. Dříve se letní lodyha používala k čištění nádobí a leštění cínu, díky své drsné lodyze. Odtud její lidové názvy.

Výskyt: přeslička se vyskytuje převážně v mírném až chladnějším pásmu severní polokoule. V České republice se vyskytuje hojně. Má ráda vlhčí stanoviště, písčitou, dobře propustnou zeminu. Často roste na náspech, okrajích cest, luk, lesů.

U nás je brána jako plevel.

Botanika: vytrvalá bylina s černým článkovitým oddenkem, který je hluboko uložen v zemi. Z něj vyrůstají dva druhy lodyh. Nejprve plodní jarní, která vyrůstá časně z jara, jak název napovídá je plodná, dužnatá, nerýhovaná vysoká do 20cm. Barva žlutavá, nebo pleťová. Jarní plodná lodyha je zakončena šišticí (tupý klas) válcovitého tvaru, z něhož se uvolňují výtrusy, po uschnutí plodné lodyhy vyrůstá lodyha letní tzv. jalová. Letní lodyha dorůstá výšky až 60cm. Je přeslenovitě větvená. Větvičky jsou zelené barvy drsné a brázdité. Oddenky v článcích vytvářejí hlízky, ze kterých se tvoří noví jedinci.

Obsahové látky: hlavní obsahová látka je kyselina křemičitá 7%, saponiny, equisetonin, flavonoidní glykosidy (quercetin, luteolin, campherol), organické kyseliny, hořčiny, hliník, draslík, silice, třísloviny. A malé množství alkaloidů.

Vnitřní použití: přeslička patří mezi skvělá urologika a diuretika, tlumí záněty močových cest. Ve formě odvaru se užívá při ledvinových kamenech a písku. Lze pitím odvaru z přesličky podpořit osoby trpící enurézou. Zlepšuje pružnost cevních stěn (antisklerotické působení). Využití ve ftizeologii, jako doplňková léčba TBC, silně regeneruje poškozenou tkáň. Zmírňuje gastritidy při užití malého množství přesličky v mléčném odvaru. Využívá se též při žaludečních vředech a břišních křečích. Vnitřně působí hemostaticky. Zmírňuje nervové bolesti. Působí jako účinné antirevmatikum.

Zevní použítí: Zde má přeslička široké uplatnění. V dutině ústní při nehojících se ranách, vředech, stomatitidách a zápachu z úst. Urychluje hojení ran. Špatně se hojící rány a vředy. Při sedací koupeli na bolesti nervového původu a bolest meziobratlových plotének. Koupel nohou zamezuje nadměrnému pocení hyperhidróze.

Kontraindikace: neužívat u těhotných a kojících žen. Nekombinovat s warfarinem. Důležité je dodržet správné dávkování. A nezaměnit přesličku rolní s příbuzným druhem přesličkou bahenní, která obsahuje piperidinové alk