Proskurník lékařský
Zařazení do kategorie: ...
Latinský název: Althaea officinalis
Čeleď: Slézovité (Malvaceae)
Sbíraná část: list, kořen
Droga: Althaeae folium, Althaeae radix
Původ a rozšíření: Proskurník lékařský pochází původně z oblasti Středomoří, dnes se vyskytuje v oblastech mírného pásma od Evropy po Asii. V České republice roste jako původní rostlina pouze v teplejších oblastech jižní Moravy. Najčastěji lze rostlinu nalézt na vlhkých lukách či v pobřežních křovinách, na našem území v okolí vodních toků či záplavových oblastech. Částečně chráněný.
Botanická charakteristika: Vytrvalá, sametově plstnatá bylina, která dosahuje výšky až 150 cm. Oddenek je tlustý a silně větvený s četnými kořeny. Lodyhy jsou nejčastěji přímé a jen s krátkými postranními větvemi. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, s trojhranně vejčitou čepelí, která má obvykle 3-5 laloků, ve spodní části jsou typické chomáčkovité chlupy. Palisty jsou úzké a chlupaté. Květy vyrůstají v paždí listů, jsou bílé až růžové či lehce fialkové. Plody jsou poltivé, skládající se z 15-25 plůdků.
Obsahové látky: Proskurníkový list a kořen jsou bohaté především na látky slizové povahy (5-10 %), které hydrolyzují na kyselinu galakturonovou, glukózu, galaktózu, rhamnózu a arabinózu. Dále obsahují pektin, lipidy, proteiny, jednoduché cukry, minerální látky a škrob, jehož množství může u kořenové drogy dosahovat až k 30 %.
Použití a účinky: Proskurník je tradiční léčivou bylinou. Folium althaeae se využívá v dávce 1,5 g k přípravě nálevu (za tepla), Radix althaeae v dávce 0,5 g k přípravě macerátu (za studena, kvůli vysokému obsahu škrobů). V obou případech se vzniklý extrakt využívá jako mucilaginózum a expektorans s protektivními účinky na sliznice dýchacích cest, je tak vhodný zejména při katarových zánětech, kdy nejen efektivně rozpouští hlen, ale pomáhá také chránit a regenerovat sliznici. Extrakty lze také kloktat, v praxi se však setkáváme nejčastěji s proskurníkovým sirupem. Protektivního účinku a antiflogistického účinku lze využít také na sliznici GIT.
Nežádoucí účinky: Nejsou známé, díky obsahu látek slizové povahy může být ovlivněna GIT vstřebatelnost jiných léčiv, proto se doporučuje podávat léčiva s časovým odstupem 1-2 hodiny.