Sporýš lékařský
Latinský název: Verbena officinalis L.
Čeleď: sporýšovité (Verbenaceae)
Synonyma: verbina, čaganka verbena, spoříš, holubí bylina, slza Isidina, ochranné žezlo, žíla Venušina, vředová bylina
Zahraniční názvy: Vervain (angličtina), Echtes Eisenkraut (němčina), Železník lekársky (slovenština), Verveine officinale (francoužština)
Sbíraná část: kvetoucí nať (Herba verbenae)
Ideální doba sběru je od konce června do srpna v poledne.
Původ: sporýš pochází z oblasti Středozemního moře. Na našem území byl rozšířen v době bronzové. Běžně se sporýš vyskytoval v Africe. Jeho výskyt sahal až do Himalájí. Po objevení Amerického kontinentu se rozšíříl i zde. Nyní se s ním můžeme setkat téměř na všech kontinentech.
Egypťané bylinu uctívali a věřili, že je slzami bohyně Isidy. Římané sporýš používali k očistě ducha. V Persii platila za magickou bylinu a Řekové sporýš zasvětili bohyni Venuši. Ve Francii je sporýš velmi oblíben a běžně se popíjí jako stolní čaj.
Výskyt: sporýš má rád slunná stanoviště, je teplomilný. Půda vhodná pro sporýš je vlhká, rychle vysychající, humózní, písčitohlinitá. Sporýš má rád spíše zásaditou až neutrální půdu. Setkat se s ním můžeme na mezích, pastvinách, podél cest a na rumištích.
Botanika: vytrvalá bylina, lodyha čtyřhranná, tuhá a přímá. Dorůstá výšky kolem 50-60cm. Lodyha bývá v dolní části dřevnatá v horní polovině se větví, Listy jsou vstřícné přisedavé v dolní části podlouhlé vejčité až dvakrát peřenosečné. Horní listy jsou přisedlé podlouhle kopinaté celokrajné či vroubkované. Květ je bledě fialový až lehce narůžovělý, rozvíjí se od června do září. Vytváří dlouhé prutovité klasy. Kalich je trubkovitý čtyř až pěti dílný, koruna malá řepicovitá. V okraji trubky jsou vrostlé čtyři tyčinky. Čtyřhranný semeník vybíhá v jednoduchou čnělku. Plodem jsou čtyři tvrdky.
Obsahové látky: iridoidní monoterpenický glykosid verbenalin, dalšími glykosidy jsou verbenin a hastatosid, fenylpropanové glykosidy verbacosid, eukovosid. Saponiny, slizy, hořčiny, silice, třísloviny, beta-karoten
Účinky: sporýš lékařský je velmi všestranně účinná bylina. Používá se u psychogenních bolestí hlavy a migrén. Lze jím zmírnit obličejové neuralgie. Použivá se při stavech duševního vyčerpání, povzbuzuje funkci parasympatiku. Zlepšuje spánek. Často se používá při pomalém zažívání, kdy zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv a zvyšuje střevní tonus. Má dezinfekční účinky na střeva a upravuje střevní mikrobiom. Zmírňuje nechutenství a dyspeptické potíže. Sporýš dokáže uvolnit žlučníkové a močové kaménky. Zvyšuje činnost jater. Je močopudný a používá se při zadržování vody, vhodné je použít sporýš do urologických směsí díky svému detoxikačnímu účinku. Podporuje funkci sleziny. Zvyšuje tvorbu mateřského mléka.
Sporýš lze s úspěchem použít při bronchitidách a zahlenění.
Zevně: formou obkladu na pomalu se hojící rány, dermatitidy, kontaktní ekzémy. Zklidňuje popáleniny. Přiložením obkladu ze sporýše můžeme zmírnit migrenózní bolesti hlavy, Využít jej jako kloktadlo při častém výskytu zubních kazů. Sporýš je výborným vlasovým tonikem.
Užívání: nejčastější formou je nálev, odvar, tinktura. Zevně se využívá v podobě obkladu, kloktadla či se bylina zpracovává do mastí.
Kontraindikace: může zvyšovat kontraktilitu dělohy, proto v těhotenství opatrně a nedávat u žen, které v minulosti měly samovolný potrat. Kojící ženy mohou sporýš používat. Sporýš je v malých dávkách krátkodobě dobře tolerován. Nejsou známy žádné kontraindikace a nežádoucí účinky. Velmi vhodné je sporýš použít do směsí, kde jej lze užívat i delší dobu.