Třapatkovka nachová

Název: Třapatkovka nachová

Latinský název: Echinacea Purpurea Moench.

Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae)

Synonyma: Rudbeckie purpurea, Brauneria Necker., Terčovka nachová, Třapatka nachová

Česká jména: sluneční klobouk, indiánská šiška, terčovka, purpurové kuželky, třapatka

Zahraniční názvy: Timble Weed (angličtina), Sommerhur (němčina), Echinácea purpurová (slovenština), Rudbeckie pourpée (francoužština)

Droga: využitelná je celá rostlina. Nejúčinější je kořen (Radix echinacei), květ (Flos echinacei) a nakonec list (Folium echinacei)

Kořen sbíráme ideálně na podzim po odkvětu, kořen by se měl usušit rychle při teplotě kolem 35°C. Květ v červenci až srpnu. List se sbírá spíše před rozkvětem.

Původ: Třapatka je původně severoamerická rostlina hojně se vyskytující v prériích. Patřila k tradičním indiánským léčivým rostlinám. Indiáni ji používali při hadím uštknutí, spále, malárii či na různé formy rakovin (střev, jater). V Evropě se nejdříve pěstovala pouze jako okrasná rostlina. Až ve 20. století se prokázaly její léčivé účinky. Nyní se cíleně pěstuje pro své léčivé vlastnosti ve východní Africe a v Evropě.

Botanika: vytrvalá rostlina se silným kořenem a vzpřímenou drsnou hnědozelenou lodyhou, mírně chlupatou, která je řídce větvená dorůstající do výšky až 1metru. Listy jsou drsné většinou vstřícné, ale mohou být i střídavé, řapíkatého vejčitého až kopinatého tvaru, čepel pilovitá až zubatá. Jazýčkovité lístky květů jsou nachové, trubkovité květy středové jsou hnědé s přečnívajícími pichlavými tvrdkami a s výrazným vyklenutím. Kvete od pozdního jara do srpna. Plodem je nažka se zakrnělým chmýrem. Množení ze semen, nebo vegetativně pomocí řízků.

Pěstování: Nenáročná trvalka, která preferuje slunná stanoviště. Půda by měla být humózní dobře propustná. Na rumištích a v písčitých půdách nebude kořen dost silný a kvalitní. V zimním období je dobré třapatkovku chránit před mrazem. Kvete druhým rokem od vysazení. Třapatkovku je vhodné chránit před silným větrem, může se lehce zlomit lodyha.

Obsahové látky: glykosidická substance echinacosid, estery mastných kyselin, polysacharidy, seskviterpenické alkoholy př: echinadiol, epoxiechinadiol, echinaxantol, třísloviny, silice, kys.kávová, pryskyřice, flavonoidy, minerály, inulin, vitamíny a jiné. Lečivé vlastnosti má zhruba 9-10 druhů Rudbeckie a jednotlivé druhy mají různé odhylky ve složení. Účinek je dám komplexním složením obsahových látek.

Účinky a použití: Vnitřně se bylina užívá pro posilování imunitního systému. Má antibiotické a antivirové působení. Výrazně stimuluje tvorbu bilých krvinek makrofágů a antivirových látek interferonů. Pomáhá při žilní nedostatečnosti, hemoroidech, bércových vředech, křečových žilách. Pomáhá při akutních a chronických infekcích močových cest a při prochlazení ledvin. Bolestech čelních dutin, při rýmě a ucpaném nosu. U bronchitid s vazkým žlutozeleným hlenem. Stimuluje lymfatický systém. Má krvečistící působení. Urchluje hojení herpetických infekcí.

Zevně se používá ve formě obkladů na špatně se hojící rány, popáleniny, proleženiny. Při ekzémech a mykotických onemocnění kůže. Hojí hnisavé kožní defekty.

Třapatkovku používáme jako tinkturu, lihovodný roztok, odvar, nálev, tablety, homeopaticky. Nejúčinější formou je tinktura.

Kontraindikace: Echinacea díky svému silně imunitně stimulačnímu efektu se má používat krátkodobě, maximálně 14 dní  a poté v užívání udělat pauzu alespoň 2 týdny. Může při dlouhodobém užívání působit autoimunitní poškození a vyčerpat imunitu vlastní. Užívání se nedoporučuje pro těhotné a kojící ženy. Opatrnost je třeba i u malých dětí a starších osob. Zakázané je užívání u autoimunitních onemocnění. U citlivých osob se může při zevní aplikaci vyskytnout erytém a svědění. Ideální je užívat třapatkovku krátkodobě při akutních infekčních stavech.