V r. 1912 zjistil anglický biochemik Frederick G. Hopkins, že v mateřském mléce krys je kromě sacharidů, bílkovin a tuků ještě něco, co je nevyhnutelné pro růst mláďat. V r. 1919 zjistil americký biochemik Harry Steenbock souvislost mezi beta-karotenem a vitamínem A, jak byla látka pojmenovaná r. 1920. V r. 1931 objasnil jeho strukturu švýcarský chemik Paul Karrer.[1]
Vitamín A je důležitý pro zdraví zraku, zejména sítnice, kde je esenciální pro tyčinky a čípky.[2] Reguluje genovou transkripci a závisí na něm exprese více nežli 500 genů. Má klíčovou úlohu při vývoji plodu, zejména srdečně-cévního systému.[3] Je důležitým faktorem pro udržení správné funkce imunitního systému.[4] Podporuje tvorbu antimikrobiálních peptidů resistinu a katelicidinu v buňkách povrchové vrstvy kůže.[5]
Nedostatek vitamínu A způsobuje:
- poruchy vývoje plodu zahrnující vrozené cévní a srdečně-cévní defekty, ke kterým může dojít i u dětí matek-alkoholiček pro snížené vstřebávání vitamínu A;
- ztrátu schopnosti vidět při nedostatečném osvětlení, xeroftalmii až slepotu pro ztrátu pohárkových buněk ve spojivce;
- zvýšenou náchylnost k infekcím pro sníženou tvorbu cytotoxických T-lymfocytů.
Vitamín A je v dlouhodobě podávaných vysokých dávkách potenciálně toxický. Příznaky předávkování jsou dýchavičnost, závrať, ospalost, bolest hlavy, únava, podrážděnost, deprese, nevolnost, zvracení, dvojité nebo neostré vidění, vypadávání vlasů, seborea, suchá kůže, bolest kloubů a kostí, bolest břicha, tmavá moč, žlutá kůže a oči, ztráta chuti k jídlu a úbytek váhy.
Acitretin (léčba psoriázy); alitretinoin, bexaroten (léčba rakoviny); tretinoin, isotretinoin (léčba akné); warfarin (k ředění krve); cholestyramin (léčba hypercholesterolémie) a jiné přípravky s obsahem vitamínu A.
Při užívání neomycinu (antibiotikum), orlistatu (léčba obezity) a minerálních olejů (léčba zácpy) je potřebné při užití vitamínu A dodržet odstup nejméně 2 hodiny.
Olej z tresčích jater (1 000 IU/1 g), hovězí játra vařená (705 IU/1 g), kuřecí játra vařená (143 IU/1 g), bataty (32 IU/1 g), tykev (25 IU/1 g), máslo (230 IU/1 g), špenát (11 IU/1 g), čedar (10 IU/1 g), kapusta kadeřavá (8 IU/1 g), vejce vařené (5 IU/1 g).
1. Semba R.D.: On the ´discovery´of vitamin A; Annals of Nutrition & Metabolism, 2012.
2. Blanner W.S.: Vitamin A; Present Knowledge in Nutrition, 2020.
3. Duester G.: Retinoic acid synthesis and signaling during early organogenesis; Cell, 2008.
4. Pino-Lagos K, a kol.: Retinoic acid: a key player in immunity; Biofactors, 2010.
5. Roche F.C., Harris-Tryon T.A.: Illuminating the Role of Vitamin A in Skin Innate Immunity and the Skin Microbiome: A Narrative Review; Nutrients, 2021.Breviář vzniká za spolupráce ČKFA se společností:
