Vitamín C, známý též jako kyselina L-askorbová, je ve vodě rozpustný vitamín, který si člověk, na rozdíl od mnoha živočichů, nedokáže syntetizovat, proto je pro něj esenciální. Vitamín C je silný antioxidant a též kofaktor různých procesů.^[1]

Již v 17. století byl popsán léčivý účinek citrónové šťávy při kurdějích. V 18. století potvrdil potřebu čerstvého ovoce a zeleniny lékař James Lind na lodi HMS Salisbury. V r. 1912 objevil maďarský biochemik A. Szent-Györgyi vitamín C.

Vitamín C se snadno a ve vysokých koncentracích distribuuje do bílých krvinek, má antimikrobiálny účinek, aktivuje NK buňky, podporuje proliferaci lymfocytů a v průběhu infekcí je rychle spotřebovávaný, což naznačuje jeho výjimečnou úlohu při regulaci imunitního systému.^[2]

Podle nejnovějšího výzkumu se zdá, že nízká hladina anebo nedostatek vitamínu C zvyšuje náchylnost na onemocnění COVID-19.^[3]

Podle přehledu studií z r. 2013 se vyšší hladiny vitamínu C spojují se sníženým rizikem náhlé cévní mozkové příhody.^[4]

U pacientů s už diagnostikovaným karcinomem prsu může vitamín C zvyšovat přežívání.^[5]

Podle přehledu studií z r. 2014 mají osoby s Alzheimerovou chorobou nižší hladiny vitamínů C, E, B9 a B12.^[6]

Systematický přehled studií z r. 2017 potvrdil nižší hladiny vitamínu C u osob s různými demencemi, včetně Alzheimerovy, v porovnání se zdravými osobami.^[7]

Jednou z příčin anémie z nedostatku železa je snížená absorpce železa, kterou je možno zvýšit příjmem vitamínu C potravinami anebo doplňky stravy s obsahem železa. Úbytek vitamínu C při vaření anebo dlouhodobém skladování omezuje výběr vhodných potravinových zdrojů. Vitamín C udržuje železo v redukované dvojmocné formě, která je na rozdíl od trojmocné vstřebatelná.

Kurděje vznikají při nedostatku vitamínu C trvajícím nejméně 1 měsíc. Příznaky začínají malátností a letargií, poté nastupuje dýchavičnost, bolest kostí, krvácení dásní, kožní podlitiny, špatné hojení ran, později horečka, křeče a nakonec nevyhnutelně smrt. Hlavní problém je tvorba defektního, nepružného a křehkého kolagenu.

Nízká hladina vitamínu C se spojuje s parodontitidou.

Znaky deficitu: ztráta vlasů, únava, zánět dásní, petechie a ekchymózy, bolest kloubů, hyperkeratóza, purpura, krvácení dásní, poruchy obnovy a regenerace kolagenních tkání.

Rizikové skupiny: aktivní a pasivní kuřáci, děti krmené kravským mlékem, osoby s omezenou rozmanitostí stravy, pacienti s malabsorpcí.

Neexistují spolehlivé důkazy o škodlivosti denního příjmu vitamínu C do 10 g/den. Nepříznivé účinky předávkování zahrnují genetické mutace, vrozené genetické chyby, rakovinu, aterosklerózu, urolitiázu, recidivu kurdějí, oxidační stres, zvýšenou absorpci železa, nedostatek vitamínu B12 a erozi zubní skloviny. Při vysokém příjmu vitamínu C můžou z jeho metabolitu, oxalátu, vznikat ledvinové kameny. Vysoké dávky vitamínu C můžou zvýšit vylučování vápníku z těla se všemi důsledky nedostatku vápníku.

Jelikož se nadbytek vitamínu C z těla rychle vylučuje, je akutní toxicita při náhodném příjmu vysoké dávky velmi nízká. Více než dva gramy nalačno můžou výjimečně způsobit zažívací potíže jako nevolnost, křeče v břichu a průjem, což se připisuje osmotickému účinku neabsorbovaného vitamínu C ve střevě. U osob s dědičnou hemochromatózou může dojít k nežádoucímu zvýšení absorpce železa. Nadměrný příjem vitamínu C může u osob s onemocněním ledvin vést ke zvýšené tvorbě ledvinových kamenů.

Breviář vzniká za spolupráce ČKFA se společností: