Vitamín C, známý též jako kyselina L-askorbová, je ve vodě rozpustný vitamín, který si člověk, na rozdíl od mnoha živočichů, nedokáže syntetizovat, proto je pro něj esenciální. Vitamín C je silný antioxidant a též kofaktor různých procesů.[1]
Již v 17. století byl popsán léčivý účinek citrónové šťávy při kurdějích. V 18. století potvrdil potřebu čerstvého ovoce a zeleniny lékař James Lind na lodi HMS Salisbury. V r. 1912 objevil maďarský biochemik A. Szent-Györgyi vitamín C.
Vitamín C se snadno a ve vysokých koncentracích distribuuje do bílých krvinek, má antimikrobiálny účinek, aktivuje NK buňky, podporuje proliferaci lymfocytů a v průběhu infekcí je rychle spotřebovávaný, což naznačuje jeho výjimečnou úlohu při regulaci imunitního systému.[2]
Podle nejnovějšího výzkumu se zdá, že nízká hladina anebo nedostatek vitamínu C zvyšuje náchylnost na onemocnění COVID-19.[3]
Podle přehledu studií z r. 2013 se vyšší hladiny vitamínu C spojují se sníženým rizikem náhlé cévní mozkové příhody.[4]
U pacientů s už diagnostikovaným karcinomem prsu může vitamín C zvyšovat přežívání.[5]
Podle přehledu studií z r. 2014 mají osoby s Alzheimerovou chorobou nižší hladiny vitamínů C, E, B9 a B12.[6]
Systematický přehled studií z r. 2017 potvrdil nižší hladiny vitamínu C u osob s různými demencemi, včetně Alzheimerovy, v porovnání se zdravými osobami.[7]
Jednou z příčin anémie z nedostatku železa je snížená absorpce železa, kterou je možno zvýšit příjmem vitamínu C potravinami anebo doplňky stravy s obsahem železa. Úbytek vitamínu C při vaření anebo dlouhodobém skladování omezuje výběr vhodných potravinových zdrojů. Vitamín C udržuje železo v redukované dvojmocné formě, která je na rozdíl od trojmocné vstřebatelná.
Kurděje vznikají při nedostatku vitamínu C trvajícím nejméně 1 měsíc. Příznaky začínají malátností a letargií, poté nastupuje dýchavičnost, bolest kostí, krvácení dásní, kožní podlitiny, špatné hojení ran, později horečka, křeče a nakonec nevyhnutelně smrt. Hlavní problém je tvorba defektního, nepružného a křehkého kolagenu.
Nízká hladina vitamínu C se spojuje s parodontitidou.
Znaky deficitu: ztráta vlasů, únava, zánět dásní, petechie a ekchymózy, bolest kloubů, hyperkeratóza, purpura, krvácení dásní, poruchy obnovy a regenerace kolagenních tkání.
Rizikové skupiny: aktivní a pasivní kuřáci, děti krmené kravským mlékem, osoby s omezenou rozmanitostí stravy, pacienti s malabsorpcí.
Neexistují spolehlivé důkazy o škodlivosti denního příjmu vitamínu C do 10 g/den. Nepříznivé účinky předávkování zahrnují genetické mutace, vrozené genetické chyby, rakovinu, aterosklerózu, urolitiázu, recidivu kurdějí, oxidační stres, zvýšenou absorpci železa, nedostatek vitamínu B12 a erozi zubní skloviny. Při vysokém příjmu vitamínu C můžou z jeho metabolitu, oxalátu, vznikat ledvinové kameny. Vysoké dávky vitamínu C můžou zvýšit vylučování vápníku z těla se všemi důsledky nedostatku vápníku.
Jelikož se nadbytek vitamínu C z těla rychle vylučuje, je akutní toxicita při náhodném příjmu vysoké dávky velmi nízká. Více než dva gramy nalačno můžou výjimečně způsobit zažívací potíže jako nevolnost, křeče v břichu a průjem, což se připisuje osmotickému účinku neabsorbovaného vitamínu C ve střevě. U osob s dědičnou hemochromatózou může dojít k nežádoucímu zvýšení absorpce železa. Nadměrný příjem vitamínu C může u osob s onemocněním ledvin vést ke zvýšené tvorbě ledvinových kamenů.
1. MUDr. Olexandr Dobrovanov: Vitamíny; Herba 2023
2. Carr A.C., Maggini S.: Vitamin C and Immune Function; Nutrients, 2017
3. Arvinte C. a kol.: Serum Levels of Vitamin C and Vitamin D ...; MediDD, 2020
4. Guo-Chong C. a kol.: Vitamin C Intake, Circulating Vitamin C and Risk of Stroke: A Meta-Analysis ...; J Am Heart Assoc., 2013
5. Harris H.R. a kol.: Vitamin C and Survival among Women with Breast Cancer; Eur J Cancer, 2014
6. Lopes da Silva S. a kol.: Plasma nutrient staus of patients with Alzheimer´s disease; Alzheimer´s & Dementia, 2014
7. Travica N. a kol.: Vitamin C Status and Cognitive Function: A Systematic Review, Nutrients, 2017