Během druhé poloviny 20. století byl cholesterol identifikován jako hlavní kardiovaskulární rizikový faktor. Přibývající vědecké důkazy vedly k tomu, že snižování jeho hladiny se stalo veřejným zdravotním cílem až do té míry, že cholesterol je dnes často (mylně) všeobecně považován za nemoc. Máme se ho však až tak obávat?

Cholesterol je tuk, přesněji lipoprotein, který patří do skupiny sterolů. Syntetizuje se v těle, zejména v játrech a tenkém střevě, anebo ho získáváme z potravy. Mléčné výrobky, maso (zejména vnitřnosti a uzeniny), vaječné těstoviny, mořské ryby a plody a vaječné žloutky jsou obzvláště bohaté na cholesterol.[1] Ovšem ne všechny potraviny z tohoto seznamu musí negativně ovlivňovat naše zdraví.

Cholesterol je pro tělo nezbytný, patří mu klíčová úloha při mnoha biochemických procesech[2]:

• je hlavní složkou buněčných membrán. Přispívá k jejich stabilitě a umožňuje zakotvení funkčních proteinů potřebných pro jejich aktivitu

• zúčastňuje se přenosu nervových impulzů zprostředkovaných neurotransmitery

•  je prekurzorem mnoha významných molekul, včetně vitaminu D a pohlavních hormonů

Negativní účinky zvýšené hladiny cholesterolu na zdraví byly (a stále jsou) předmětem výzkumů. Pro většinu lidí je nadbytečný cholesterol jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů z důvodu jeho ukládání v cévách, následně jejich ucpávání, a tedy vzniku aterosklerózy. Je to sice pravda, realita je však mnohem komplikovanější.

Ve skutečnosti je třeba rozlišovat «dobrý» a «špatný» cholesterol. Přes to, co tyto dva termíny naznačují, nejde o dvě různé molekuly cholesterolu, ale o dva lipoproteiny odpovědné za transport cholesterolu v těle a v krví:

• lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL) jsou považovány za «dobrý» cholesterol. Jejich úlohou je předcházet tvorbě aterosklerotického plátu na stěnách cév. HDL přenáší v krvi nadbytečný cholesterol, nahromaděný v orgánech, zpět do jater, kde vzniká.

• lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL) jsou hodnoceny jako «špatný» cholesterol. Na rozdíl od HDL tyto lipoproteiny distribuují nadbytečný cholesterol do různých orgánů. Odpovídají zejména za jeho usazování na stěnách tepen a tím za vznik aterosklerotického plátu.[3]

Dlouhodobě nebezpečný je pouze nadbytek «špatného» cholesterolu v krvi a nedostatek HDL cholesterolu. Proto ne všechny potraviny bohaté na cholesterol lze pokládat za nevhodné pro naše zdraví. Například vejce, mořské plody, ryby a mléčné výrobky obsahují také nenasycené tuky, které podporují «dobrý» cholesterol, zatímco červené maso a tepelně zpracované potraviny s živočišnými tuky, bohaté na nasycené mastné kyseliny, zvyšují hladinu «špatného» cholesterolu.

Ateroskleróza, které v celosvětovém měřítku patří první místo v rámci kardiovaskulárních onemocnění, je důsledkem hypercholesterolémie – zvýšené hladiny cholesterolu v krvi. Ta odpovídá za tvorbu cholesterolového plátu na stěně tepen, který časem postupně tloustne, oxiduje se, čímž se zvyšuje se jeho přilnavost k cévní stěně, a často se kalcifikuje, čímž vzrůstá jeho křehkost. Tím zužuje průsvit tepen a usnadňuje tvorbu sraženin, srdečně-cévních a mozkových příhod. Při hypertenzi, srdečním infarktu anebo náhlé cévní mozkové příhodě doporučují lékaři snížení hladiny cholesterolu na minimum, zejména pomocí medikamentózní léčby (např. statiny), která však se sebou přináší nová rizika. Např. farmakologická inhibice enzymu HMG-CoA reduktázy statiny má za následek nejen zastavení tvorby cholesterolu v játrech, ale i zastavení jaterní tvorby životně důležitého koenzymu Q10.

Existují důkazy, že dostatečný příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin vede ke zvrácení nepříznivého poměru LDL vs. HDL.[4] Podobně příznivě může frakce cholesterolu ovlivnit suplementace niacinu (s inozitolom), hořčíku a též rostlinných výtažků z kurkumy či ostropestřece.

Negativní pověst cholesterolu spojená s aterogenézou by však nemusela být univerzálním strašákem, jak se v lékařské praxi stává. Výzkumy totiž ukazují, že stearová kyselina, hlavní nasycený tuk v hovězím i kuřecím mase, nezvyšuje hladinu LDL cholesterolu. To samé lze říci o palmitové kyselině nacházející se převážně v mléčných výrobcích za předpokladu, že linolová a alfa-linolenová kyselina jsou v mléce v adekvátním zastoupení, což záleží na krmení dobytka (volně se pasoucí vs. stájový chov). Úroveň hladiny HDL (dobrého) cholesterolu významně vzroste, když se v jídelníčku sníží příjem sacharidů a zvýší příjem saturovaných tuků. Důvod, proč mají saturované tuky tak špatnou pověst, je to, že zvyšují hladinu LDL-cholesterolu. To však činí jen v případě, že je z jídelníčku přijímána přemíra sacharidů a nadbytek energie, který není (pohybem) spotřebován, takže se uloží jako tělesný tuk. Nadbytek sacharidů ve stravě a vysokoenergetická obezitogenní strava vedou ke vzniku tzv. „plíživého“ zánětu v těle, který dále zvyšuje riziko aterosklerotického účinku LDL cholesterolu. Když má však klient příjem sacharidů a kalorií pod kontrolou, proč by si občas nedal nějaké nasycené tuky jako např. máslo s cholesterolem, z něhož si tělo tvoří vitamin D a využitelný cholesterol, které jsou navíc u mužů důležité pro tvorbu testosteronu.[5]

Jen pokud budou klienti konzumovat hodně sacharidů (více než 8 gramů na kilogram tělesné hmotnosti denně), čímž budou přijímat příliš mnoho nevyužitelné energie, nasycené tuky mohou potlačit působení insulinu a zvýšit tzv. insulinovou resistenci. To povede mj. k tomu, že se krevní cukr v nadbytku nemetabolizuje ve svalech a přemění se na zásobní tuk. Proto by měl výživový poradce klientům doporučit:

• konzumaci tzv. zdravých tuků jako rybí tuk, ořechy, semena, avokádo, máslo (smetana), panenský olivový a kokosový olej v přiměřené míře[6]

• vytrvale se soustředit na zvýšený příjem omega-3 mastných kyselin (4-6 g denně)[7]

• konzumovat adekvátní množství bílkovin, tj. na každý kilogram aktivní svalové hmoty 1,5 – 2 g bílkovin denně, tj. ryby, drůbež a maso z volných eko-chovů, sýry (cottage, ricotta, tvrdé sýry), vejce (ideálně z domácího ověřeného zdroje), občas luštěniny a fermentovaná sója (nattō, tempeh, miso)[8]

• konzumovat velmi malé množství sacharidů (jen dvě malá denní jídla ve formě hlavně ovoce či z jiných bezlepkových zdrojů) v kombinaci s tuky, bílkovinami a zeleninou, aby nepůsobily hyperinsulinémii (lidé s nadváhou a obezitou musí limitovat příjem sacharidů pouze na listovou zeleninu, brokolici, květák, okurky, klíčky a chřest apod. po dobu, dokud se jim hmotnost neupraví)

• konzumovat jídlo zásadně tehdy, pokud je jeho potřeba dána zdravým hladem, tj. nepotlačovat přirozenou hormonální zpětnou vazbu (hormon leptin a ghrelin).

Tyto principy zcela přirozeně praktikují pohybově aktivní jedinci. U nich lze totiž předpokládat úspěšnost hormonálních „brzd a padáků“, jako je např. regulace hladu podle metabolické sytosti, tj. nasycení energií. U klientů, kteří dlouhodobě rezignovali na pohyb, však tato pravidla nelze aplikovat okamžitě, ale postupně je jedno po druhém zařazovat tak, jak se jim do jejich životního stylu daří včleňovat pohyb.

téma třída účinných látek ATC příklady interakce důsledky možná opatření příznaky nedostatku projevy
vysoký cholesterol statiny C10AA01
C10AA02
C10AA03
C10AA04
C10AA05
C10AA07		 simvastatin
lovastatin
pravastatin
fluvastatin
atorvastatin
rosuvastatin		 koenzym Q10 snížení produkce CoQ10 zvýšit příjem koenzymu Q10 únava až vyčerpání
bolesti svalů
bolesti hlavy

1. Christie W.W.: Lipid analysis: isolation, separation, identification, and structural analysis of lipids; Ayr, Scotland: Oily Press, 2003.

2. Payne A.H., Hales D.B.: Overview of steroidogenic enzymes in the pathway from cholesterol to active steroid hormones; Endocrine Reviews, 2004.

3. van der Steeg W.A. et al.: High-density lipoprotein cholesterol, high-density lipoprotein particle size, and apolipoprotein A-I: significance for cardiovascular risk: the IDEAL and EPIC-Norfolk studies; J Am Col Cardiol, 2008.

4. Pella D.: Prečo je výhodné kombinovať lieky s výživovými doplnkami?; Medicus News, 2020.

5. Eric C Westman, Jeff S Volek, Richard D Feinman, The American Journal of Clinical Nutrition, Volume 84, Issue 6, December 2006, Page 1549

6. Arne Astrup, Jeff S. Volek et al.: Dietary Saturated Fats and Health: Are the U.S. Guidelines Evidence-Based?; Nutrients 2021, 13(10), 3305

7. Artemis P. Simopoulos: An Increase in the Omega-6/Omega-3 Fatty Acid Ratio Increases the Risk for Obesity; Nutrients. 2016 Mar; 8(3), 128

8. Ratchaneewan Khiaosa-ard et al.: Transfer of linoleic and linolenic acid from feed to milk; Journal of Dairy Research Volume 77 Issue 3